Finanční situace zaměstnanců se zhoršuje, uvádějí zaměstnavatelé. Jak jim mohou pomoci? Radí experti

Záznam z webináře dostupný zde

‍

Průzkum mezi členy Svazu personalistů ČR se ptal zaměstnavatelů na to, jestli se finanční situace jejich pracovníků v posledním čtvrt roce zlepšila či zhoršila. Zhruba 59 % z nich odpovědělo že se finanční situace pracovníků zhoršuje, z toho 9 % uvedlo, že výrazně. 

‍

„Všichni vnímáme jak skokově narostly ceny nejenom energií ale i úrokových sazeb, což se promítá následně do vysoké inflace. Ta situace opravdu není dobrá, vliv zaměstnavatelů je zde velmi důležitý a zcela klíčový a možná důležitější než kdykoliv předtím,” reagoval na toto zjištění Radek Hábl, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení a autor známého projektu Mapa exekucí.

‍

To, že se bude více lidí dostávat do finančních problémů si myslí i expert na dluhovou problematiku a analytik neziskové organizace Člověk v tísni David Borges. „Dostáváme se do svízelných měsíců, možná i let. Uvědomil jsem si, že budeme muset bojovat na dvou frontách. Máme tady stále více než 700 000 lidí, kteří jsou v exekucích a do toho se teď dostane do problémů úplně nová skupina lidí, která v nich dřív nebyla a ani si půjčky brát nemusela. Lidem chodí doplatky na energie v řádech desítek tisíc,” vysvětluje Borges.

‍

Hábl doplnil, že průzkumy poukazují na to, že jen velmi málo tuzemských domácností má úspory právě pro případ neočekávaných výdajů. „40 % domácností přiznává, že nemá úsporu větší než je výše jednoho, dvou platů. 15 % nemá úspory ani ve výši jednoho platu. Pokud nemají úspory a mají nedoplatky, tak se do problémů dostanou velmi rychle,” říká.

‍

Finanční problémy jsou na pracovišti tabu, to se musí změnit

‍

Přes dvě třetiny zaměstnavatelů nemají přehled nad tím, jak vycházejí jejich pracovníci s penězi. To je podle Martina Fortelného, šéfa společnosti Advanto, která se na realizaci průzkumu podílela, problém. „Všichni víme, že pomoc funguje nejlépe, když je cílená. Jenže zaměstnavatelé nemůžou svým pracovníkům ve finančních nesnázích efektivně pomoci, když se ani nedozví, že to někdo potřebuje,” upozorňuje Fortelný.

‍

Podle Matěje Kučery z Národního ústavu duševního zdraví na pracovištích zřejmě není vytvořený bezpečný prostor, kde finanční problémy řešit. „Narážíme na to ve výzkumech - my se v nich nikdy neptáme na příjem, protože zvlášť u české populace vnímáme, že jde o senzitivní informace a na které když se člověk zeptá, tak se v největším množství případů setká s odmítnutím,” říká.

‍

„Víme, že naprostá většina pracovišť nemá otevřenou kulturu, že v naprosté většině z nich se nemluví na vertikální úrovni, tedy na úrovni mezi nadřízenými a podřízenými. Když už dochází ke sdílení informací, tak k němu dochází mezi kolegy. Kolegové si mezi sebou řeknou, kolik berou, ale říct svému personalistovi potažmo vedoucímu, jak jsem se svými penězi spokojený, nedejbože jak s nimi zacházím během měsíce nebo že mám dluhy, tak to je myslím velmi citlivá informace, a proto tam ty informace netečou,” dodává Kučera.

‍

Lidé se stydí své finanční problémy v práci řešit, potvrzuje David Borges „Stud je zásadní téma. Mnohokrát jsme se setkali při nabízení poradenství ve firmách se situací, že si nikdo ze zaměstnanců nepřišel poslechnout, jak se popasovat s dluhy nebo exekucemi. Logicky se ukázalo, že nikdo nechtěl, aby se kolegové dozvěděli, že mají problémy. Přešli jsme tedy k individuálnímu přístupu. A velmi opatrně říkáme personalistům, že je potřeba pro zaměstnance vytvářet bezpečné prostředí. Je třeba mít neustále na paměti, že je to citlivé téma,” upozorňuje Borges.

‍

Před pádem do dluhů mohou pomoci zálohy na mzdu či výplata kdykoliv

‍

Z průzkumu vyplynulo, že jednou z nejčastějších forem pomoci, kterou zaměstnavatelé svým zaměstnancům nabízejí, je záloha na mzdu. Tuto možnost umožňuje okolo 38 % zaměstnavatelů. Stejné procento jich ale nenabízí žádné formy pomoci prevence či řešení předlužení.

‍

Podle Martina Fortelného z Advanta jsou zálohy na mzdu nebo ještě lépe možnost, aby to byl sám pracovník, kdo si určuje, kdy své odpracované peníze dostane, velmi efektivním prostředkem k tomu, aby si lidé nemuseli půjčovat a za drahý úrok.

‍

S tím souhlasí i Radek Hábl. „Záloha na mzdu může pomoci překlenout nečekaný výdaj, který je potřeba zaplatit neprodleně. Například třeba takové rozhodnutí soudu nebo platební rozkaz má splatnost 15 dnů, který když nezaplatíte, tak jdete do exekuce a okamžitě se vám navyšují náklady o 7 tisíc korun,” říká.

‍

Hábl dodává, že rychlost, kterou výplata kdykoliv dokáže pomoci, je při prevenci dluhů také důležitá. „Lidé se dostávají do stresu. Před Vánoci klientovi přišlo vyúčtování za energie, na které neměl dost peněz. Volal mi to večer, že neví, co má dělat, že má pět dětí a už nechce zažít odpojení od elektřiny. Řekl jsem mu, že to vyřešíme ráno. Jenže to už mi řekl, že to vyřešil, že si půjčil. Kdybychom si mohli vybrat zálohu na mzdu, tak bychom měli čas nastavit třeba splátkový kalendář a vyřešit to lepším způsobem,” vzpomíná Hábl.

‍

Výuka finanční gramotnosti se přeceňuje

‍

Jednou z aktivit, kterou zaměstnavatelé v rámci prevence nebo řešení předlužení nabízejí je poradenství, včetně školení finanční gramotnosti. Nicméně finanční gramotnost se podle Hábla přeceňuje.

‍

„Jsem trošku alergický na finanční gramotnost, protože se na ní hodně věcí svádí. Nepřeceňujme finanční gramotnost, máme jiné problémy a finanční gramotnost nám účty nezaplatí. Je řada výzkumů v zahraničí. Jedna metastudie, která vyšla ve Washington Postu shrnovala asi 200 výsledků studií a poznamenala, že vzdělávání ve finanční gramotnosti má vliv na budoucí chování jedince jen v jednom promile případů,” upozorňuje Hábl.

‍

Za většinou dluhů nestojí zdražující energie, ale fenomén výplatního milionáře

‍

Hábl dodává, že lidé vědí, že by měli šetřit, ale že nad vůlí dávat si peníze stranou vítězí konzum.

‍

„Co víme, tak finance fungují jako dopaminový booster nebo sprinter. Takže příjem na účet spouští poměrně složitou reakci, která může vést směrem ke štěstí, ale může vést také k tomu, že spadáváme do určité závislosti,” vysvětluje Kučera.

‍

„Uživatelé Advanta nám říkají, že si rádi rozloží výplatu na části, třeba do týdnů, protože tak mají lepší přehled nad svými příjmy a výdaji a odpadá tak fenomén výplatního milionáře, tedy chuť více utrácet po výplatě, protože je na účtě zrovna velká částka, a následně živořit před výplatou,” dodává Fortelný.

‍

Podle Kučery může být takzvaný výplatní milionář pro některé lidi doopravdy problém. „Koncept peněz je pro lidskou mysl těžko uchopitelný. Člověk když sbíral jablka ze stromu, tak bylo mnohem přirozenější si vzít tolik jablek, kolik zrovna potřeboval, než si natrhat celý strom a snažit se s tím vyjít po nějakou delší dobu,” vysvětluje.

‍

Je v zájmu zaměstnavatelů, aby jejich pracovníky nelapila dluhová spirála

‍

Podle experta na dluhovou problematiku Davida Borgese významná část lidí v exekucích rezignuje na to, že by se ze spirály někdy dostala. „Pokud několik let žiju v šedé zóně, dostávám peníze na ruku, mám x exekucí, nemám majetek ani velkou perspektivu, tak si na to zvyknu a už těžko se hledá impuls k tomu, abych změnil chování,” říká.

‍

„V dlouhodobém horizontu se mluví o faktoru nevýchodnosti ze situace -  pokud člověk spadne do dlouhodobě nepříjemné situace, ze které neví, jak se dostat, tak primární reakce je podvolení, zvyknutí si, potlačení emocí, protože tím způsobem lze od té situace  získat odstup a začít na to reagovat,” doplňuje Kučera z NUDZ.

‍

Podle Hábla by ale přesně v tomto mohl pomoci zmíněny dopamin a výplata kdykoliv. „Když lidé vidí výplatu častěji, tak jsou i více motivovaní chodit na přesčasy a pracovat třeba o víkendech. Často si lidé myslí, že nezabavitelná částka je fixní. Ono to tak není. Peníze nad rámec základní nezabavitelné částky se strhávají jen zčásti. Takže když půjde člověk v exekucích na přesčas, získá i pro sebe peníze navíc. A pokud je dostane ihned, může se zvýšit motivace více pracovat,” říká Hábl.

‍